Palmovka je urbanisticky zajímavé místo na předpolí Libeňského mostu, v sousedství kvalitní zástavby z počátku 20. století. Je významnou dopravní křižovatkou, navíc bez automobilové dopravy. Tady ale všechny klady končí.
Provedení tramvajové křižovatky proměnilo náměstí v nepřístupný prostor nikoho, ohraničený pokleslým městským mobiliářem dožívajícího parteru Metra. Do civilizované zástavby vtrhnul vetřelec Komerční banky z 90. let, následovaný ještě strašlivější boudou tramvajáků.
Je neuvěřitelné, jak na sebe špatné stavby samy nabalují další vizuální bordel,
vygradovaný igelitovým městečkem tržnice v těsném sousedství synagogy. Území nikoho pokračuje přes zrušené autobusové nádraží až k Balabence, kde se dál rozlévá podél dopravních staveb.
Potenciální centrum odumírá na rakovinu rozbředlého městského prostoru. Má odumírat dál – připravuje se totiž tunel Blanka II podle těch nejhorších dopraváckých vizí.
Nejzajímavější pražské čtvrti (kromě historických měst) vznikly na přelomu 19. a 20. století. Všechny se vyznačují jednoznačným urbanismem blokové zástavby s přesně definovaným rozhraním veřejného a soukromého městského prostoru. Koncept města jako sítě náměstí, bulvárů a klidnějších uliček funguje po celé Evropě. Avantgardní vize Le Corbusiera degenerované socialistickým stavitelstvím fungující řád narušily a odsunuly do pozadí. V současnosti jsou vystřídány koncepcí monobloků, snahou developerů zastavět velké parcely jednou obrovskou stavbou. Na případě Karlína je dobře vidět, jak přívětivě různorodá tvář města ustupuje nabubřelé a nudné pompě komerčních paláců.
Letná s dvěma „corbusierovskými“ vetřelci – Veletržním palácem a Parkhotelem (včetně děsivé policejní kostky za ním)
Karlín – Danube house a ti druzí
Prosadit v současnosti klasický urbanismus jednotlivých staveb v blocích je zdánlivě těžké. Pro developera je snadnější organizovat jednu velkou stavbu, vedení města rezignovalo na aktivní roli v budování městského prostoru a omezuje se na dopravní stavby. Zástavba rozparcelovaných bloků je přitom z dlouhodobého hlediska flexibilnější, diverzifikuje rizika a pro atmosféru města je příznivější.
Smíchov – Zlatý Anděl Jeana Nouvella a blokový urbanismus D.A.Studia
Právě Palmovka nabízí ideální podmínky – dostavbu městského centra na městských pozemcích. Radnice se ale vydala právě opačnou cestou.
Formou soutěžního dialogu si vedení radnice nechalo navrhnout stavební záměr – radnici a obchodní centrum v obrovském monobloku za miliardu korun. Garantovaná návratnost investice má být asi 25 let, developer – Metrostav – tedy bude městu vracet 4% investované částky ročně. Následně byl vybrán architekt „se zkušeností spolupráci s Metrostavem“ – Josef Pleskot. Celá akce se vyvíjí pozpátku – od záměru investovat výnosy z privatizace městských bytů přes definování stavebního programu na míru vybranému developerovi po výběr architekta a „vyplnění“ parcely bez ohledu na městský prostor.
V souvislosti s výstavbou Centra Palmovka se často volá po architektonické soutěži. To je správné, ale jde až o druhý krok. Tím prvním musí být regulace rozbrabčeného území, na kterém má něco vzniknout.
Znamená to propojení souvislostí od Sokolovské ulice přes Palmovku až k zrušenému autobusovému nádraží (na kterém se údajně projektuje další obchodní centrum !). Především to znamená vyčištění městského parteru od pokleslého nánosu komerčního slumu, navrácení náměstí chodcům a regulaci proluk včetně předpolí Libeňského mostu. Jedním z domů, které na takto připraveném území vyrostou, by se měla stát také nová budova radnice Prahy 8. Při vší úctě k Pleskotovi, to málo co je k Centru Palmovka nakresleno připomíná mnohem víc socialistickou „vybavenost“ pražských sídlišť než příjemný kus města.
Samotná architektonická soutěž tedy vyžaduje důkladnou přípravu. Stejně důležité jsou zadávací podmínky i složení a nezávislost poroty. Pokud by se například vypsala soutěž na celou parcelu s programem obchodních a kancelářských ploch a v porotě by měl silné zastoupení stávající tandem radnice – Metrostav, bude výsledkem několik podobných projektů bez významného městotvorného přínosu.
Zásadní problém Centra Palmovka tedy není ve výběru architekta (protože i Pleskot hraje v tomto případě druhé housle), ale v přehození výhybek rozjeté „investiční“ mašiny Prahy 8 a Metrostavu. Jinými slovy, problém se skrývá v čistě komerčním pozadí záměru budovaného pod hlavičkou radnice Prahy 8 se snahou o maximální možné vyloučení veřejnosti.
Veřejná debata o budoucí podobě Palmovky proběhne 20. března 2012 v prostorách Farního sboru Českobratrské církve evangelické, U Pošty 6, Praha 8 od 19. hodin.
Debatu pořádá občanské sdružení 8jinak!
V panelové debatě vystoupí:
PhDr. Richard Biegel, Ph.D. (Klub Za starou Prahu)
Ing. arch. Josef Pleskot (AP Atelier)
Ing. arch. Lukáš Vacek (FA ČVUT)
Ing. arch. Tomáš Vích (Praguewatch)
Ing. arch. Jaroslav Zima, Ing. arch. Tomáš Prouza (D3A)
moderuje Richard Biegel
Doufejme, že na radnici najdou odvahu k účasti v debatě a pošlou také své zástupce.
text vzniknul původně pro občanské sdružení 8jinak!
odkazy:
http://www.auto-mat.cz/tunel-blanka/blanka-2-problemy/ – tunel Blanka II – AutoMat
http://www.novapalmovka.cz/cs/koncept-projektu – oficiální stránky radnice Nová Palmovka s ukázkovým ptydepe (textovým i architektonickým 😉
http://sites.google.com/site/8jinak/centrum-palmovka-pohledem-andreje-fencla – Andrej Fencl o městských radnicích na stránce 8jinak!
https://www.facebook.com/events/238111389606869/ – FB událost – Veřejná debata Palmovka 2020