„O Hippasovi se vypráví, že byl pythagorejcem, a že zahynul na moři, protože ve své bezbožné neúctě byl první, kdo uveřejnil popis koule ze dvanácti pětiúhelníků. Tento objev se připsal Hippasovi, ikdyž ve skutečnosti celý patří JEMU (protože tak mluví pythagorejci o Pythagorovi, kterého nenazývají jménem).“
Iamblichos
Citát se mi honil v hlavě někdy na začátku projektu. Ikdyž ještě oblíbenější mám jinou historku o Hippasovi: prý jako první řekl, že existují čísla v nesouměřitelném poměru, tedy čísla nezapsatelná zlomkem. Čísla iracionální. Tím své kolegy rozhořčil natolik, že jej vyhnali a za živa mu postavili hrobku, jakoby byl mrtev.
Původcem skandálu je stejně jakou u dvanáctistěnu pětiúhelník. K jeho konstrukci (pokud nemáte úhloměr) potřebujete odmocninu z pěti. Pro antické matematiky žádný problém – snadno se vynáší pomocí kružítka.
Kružnicová geometrie je velmi přesná a jednoduchá kalkulačka na papíře, pro toho kdo ji ovládá. Na rozdíl od algebry, kde jinak než symbolem √5 rozumně zapsat nejde. Stejně jako π, nebo blízce souvisjící φ, poměr Zlatého řezu. Někde tady tuším původ „magických“ vlastností připisovaných pentagramu.
Měl jsem ale na mysli ještě jinou magii, magii tenzegritu. Je možné sestavit konstrukci z tyčí a lan sestavenou tak, že tyče se navzájem nedotýkají. Samy na lanech levitují ve vzduchu.
Představa to byla poněkud mlhavá, ale v Chrudimi po ní bez váhání skočili. Mohl jsem to tušit. Dobrodružná cesta k tenzegritnímu dvanáctistěnu začala. Naštěstí jsem v tom nebyl sám. S nápadem kupole přišel Vojta Hybler a princip tenzegritní koule vygůglila a ozkoušela Lenka Pechanová, kamarádi a kolegové z ARCHWERKu. Mlhavá představa dostávala čím dál reálnější obrysy.
Chrudim si cílevědomě buduje pověst města ve kterém se dobře žije, jedním z realizovaných projektů je areál Podhůra na prvním kopci Železných hor. Oblíbené výletní místo mělo jeden drobný problém, na palouku obklopeném lesy nešlo „legálně“ posedět u ohně. Od konce dubna už to půjde, jako první objekt pod Čertovou skalkou vznikne kryté ohniště. Sopouch s lapačem jisker bude zavěšen na „letící klacky“ díky fintě, kterou doteď ovládal jen Ivánek.
Konstrukci jsme si odzkoušeli za příznivých arktických podmínek na rybníce mezi Sluhama a Mratínem.
Experiment skončil po pěti dnech vlivem lokálního oteplení. Na přelomu března a dubna montujeme naostro v Chrudimi.
odkazy z textu:
http://en.wikipedia.org/wiki/Dodecahedron – dvanáctistěn
http://en.wikipedia.org/wiki/Platonic_solid – platónská tělesa
http://www.arstignaria.com/jerab.html – dokumentace gotického klecového jeřábu a způsob konstrukce pomocí modulárních kružnic
http://www.argo.cz/knihy/130500/zlaty-rez/ – Mario Livio – Zlatý řez – Argo
http://www.kennethsnelson.net/icons/struc.htm Kenneth Snelson – tensegrity
http://www.youtube.com/watch?v=a7agYb_rZ6U&noredirect=1 – postup sestavení tenzegritní koule
https://www.facebook.com/pages/Archwerk/284987421553452 – ARCHWERK na fejsbuku
http://www.e-mrak.cz/index.php?lang=cs&page=realizations&part=0&project=119&image=1.jpg – e-MRAK
http://lesychrudim.cz/rekreacni-lesy-podhura/rozhledna-bara-ii/fotogalerie_3/fotografie-rozhledny/ – Podhůra u Chrudimi
http://uterky.fjfidecin.cz/prednasky/fyzika-v-pohadkach-pohadky-ve-fyzice – Ivan z fyzikálního pohledu
http://vimeo.com/37028085 – video ze stavby