Když architektura, tak rodinný domek. Když rodinný domek, tak pasivní. Nebo ještě lépe „nulový“. Zkratka v myšlení a nesmysl je na světě. Když bydlíte v rodinném domě, máte největší podíl fasády na obývaný prostor, drahé technologie jen pro sebe, kus silnice a přípojky médií taky pro sebe, zahrádku samozřejmě taky pro sebe. Kvůli vyhláškovým odstupům z parcely moc nezbývá, na hektar se vejde asi 30 obyvatel. Na sídliště se jich vejde tak 200 a do normálního slušného města jako je Letná nebo Vinohrady přes 300. Vy jste v domku, pěšky je to všude daleko a MHD nedokáže satelity obsloužit. Takže každodenně bombardujete nejbližší město svým auťákem. K tomu máte dobrou víru, že všechno spraví dost tlustý polystyren a ideálně nějaké tepelné čerpadlo. Další nonsens.
Čerpadlem spotřebujete na jednotku tepla (GJ) jen 30% elektřiny proti tomu, kdybyste elektřinou topili (přímotopem, kotlem, podlahou, to je zhruba jedno). Elektrická přenosová síť má účinnost 30%, zbylých 70% vyrobené elektřiny se vyzáří formou tepla (opět GJ) do vzduchu (globální oteplení). Když tedy topíte tepelným čerpadlem, je to z hlediska emisí (tedy ekologie) stejné jako byste si elektřinu sami vyrobili doma (třeba kogenerační jednotkou na plyn) a pak ji protopili přímotopem.
To je pochopitelně blbost, výhodnější je topit přímo plynem. Jenže na tepelná čerpadla jsou dotace a endorfiny z dobrého pocitu.
Zpátky k domům: sešla se touha zbohatnout na poli, vráceném v restituci (nebo hůře získaném z pozemkového fondu) s touhou po vlastní brance a zahrádce. Vzniklo co vzniklo. Společnosti bez schopnosti seberegulace se to asi nedá vyčítat. Ti co chtěli zbohatnout na poli obvykle zbohatli, ti co chtěli mít svou branku obvykle naletěli. Odskákala to česká krajina a ekologie. Za stopou panelových sídlišť následuje stopa satelitních městeček. Obě jsou těžko odstranitelné.
Panuje rozšířená představa, že správného výsledku se dosáhne patřičným množstvím vyhlášek. Krajinu zachrání vyhláška o krajinném rázu, hodnotu bydlení vyhláška o odstupech a maximální zastavěnosti. Spotřebu energie vyhláška o izolaci. Zajeďte do And za peruánským indiánem a zkuste mu vysvětlit, že máte doma v zimě v létě 22°C, tuny technických zařízení a žijete podle vyhlášek báječně ekologicky. Jestli bude mít dobrou náladu, nabídne vám jako odpověď svetr z lamí vlny.
Nikdy v historii nebyla architektura svázaná takovým množstvím předpisů, nikdy nevznikaly takové stohy dokumentace. K našim vlastním „orgánům a organizacím“, národním normám a euronormám aktivně přispívá svými vyhláškami Evropská komise, další úředně pozitivistický moloch. Na architektuře je to sakra vidět.
Zamyslí se jelita (opak elity) v Evropské komisi a vymyslí „nulový dům“. Neví se co to je, ale nebude to spotřebovávat energii. Povinně se to má stavět od roku 2020. Jak píšu výše, u rodinných domů nelze nulového standardu dosáhnout. Vstupní (infrastruktura) a vyvolané provozní (doprava) nároky na energii prostě nejdou vyrovnat. Dosažení „nulového“ standardu bude znamenat instalaci dalších technologií do jednotlivých staveb, čili další plýtvání. Jediný pozitivní efekt je, že rodinné domy neuvěřitelně zdraží a přestanou se rozlízat po krajině.
Před dvěma měsíci uspořádali Milan Mikuláštík s Osamu Okamurou 1. architektonickou cyklopřednášku Univerzity Karla von Draise po středočeských vilách. Nádherné baráky, se kterými se může málokterý současný rovnat, vznikaly jako letní (!) byty pražské elity. Izolace na zimu nebyly potřeba, dopravu zajistila železnice. Architekti předváděli to nejlepší, co uměli. Dokumentace byla ve dvou paré, jedno pro starostu, jedno na stavbu. Inteligentní pojetí ekologické architektury z časů, kdy slovo ekologie neexistovalo. Tenkrát bylo Československo sedmá nejbohatší země světa a žilo tu víc obyvatel než dnes. Krásná doba.
Martin Kloda 10.7.2011
kresba Leona Kriera z knihy Pavla Hniličky „SÍDELNÍ KAŠE“