Napadla mně myšlenka dost šílená na to aby mohla fungovat: ponechat Euro jako volnou rezervní měnu zúčtovatelnou mezi zeměmi EU, stojící nad jednotlivými národními měnami. To byl ostatně prvotní důvod vytvoření Eura – protiváha Dolaru a palivo pro společný ekonomický motor. Myšlenka Eura jako základu společné konkurenceschopnosti fungovala, dokud se nezačaly projevovat její negativa: fiskální nezodpovědnost jednotlivých zemí živená snadnějším přístupem k úvěrům „zaručeným“ prosperitou bohatších zemí eurozóny. Současná krize Eura je způsobená prasknutím úvěrové bubliny, zesílené pákovým efektem derivátů. Záruka nebo rating bohatších zemí není dostatečná, aby pohledávky pokryla. Pokusy o stabilizaci Řecka trvají už víc než čtyři měsíce bez znatelného výsledku.
Evropa je pořád tak různorodá, že společná měna pro všechny nemůže v současnosti fungovat. Celé mně to napadlo smyčkou přes společnou severskou Korunu. Tenhle nápad je především vtip postavený na takovémto základu: Německu se podařilo vytvořit ekonomický „malstrom“, který nasával peníze díky posílenému exportu. Na Německo je „navázaný“ prstenec zemí, neplatících Eurem – od Británie přes Skandinávii a Polsko až k nám, kde končí. Není to náhoda. Většina těchto zemí má nebo měla jako národní měnu Korunu. (To asi naopak náhoda je.) Společná Severská Koruna ale nemůže fungovat PRÁVĚ kvůli obrovským rozdílům, třeba skandinávské daně by nás v současnosti položily na záda.
Takže otázka Evropy je JAK zachránit Euro a navzájem se při tom nepozabíjet v situaci, kdy každý každému dluží astronomické balíky peněz. Současná cesta je cesta do pekel. Bojuje se proti krizi, čili projevu systémové chyby, místo aby se nechala krize proběhnout a nastavila se znova rovnováha. Současný přístup je prodlužování agónie. Zavedení volného Eura nad národními měnami je v podstatě bezbolestné řešení. Proběhne stejně jako rozdělení Československa: měny se oddělí v kurzu 1:1 a následně se kurzy „samy“ upraví. Euro přežije jako zúčtovatelná a rezervní měna beze ztrát, úpravou kurzů národních měn se nastolí ztracená rovnováha.
Země Eurozóny by mohly Euro nadále používat za velmi tvrdých podmínek, pod evropským ministerstvem financí. Přistoupení k Euru a odstoupení od Eura by bylo dobrovolné.
Inspiroval mně David Marsh tím svým příměrem o rozpadajícím se auťáku. Nepochybuju o tom, že nastane. První vypadne Řecko. Je otázka času než Řekům dojde, že bez možnosti devalvace svůj dluh nezvládnou.
I kdyby země EMU tomuto scénáři zabránily, dojde k „očesání“ věřitelů, především evropských bank. Následovat bude krize toxických derivátů, známá z USA. Jednotlivé země budou muset sanovat své banky. To přinese další tlak na Euro a nakonec způsobí jeho neřízený rozpad. Včasné zavedení národních měn naopak stabilizuje Euro a obnoví ztracenou rovnováhu podle reálného zdraví národních ekonomik.
Stačí pohlídat známé „drobnosti“ jako měnové spekulace, run na banky a inflační spirálu. To je obyčejné ekonomické řemeslo.
Herdek jestli tohle není na Nobelovku tak nevím.
Odkazy:
http://www.euroskop.cz/46/19791/clanek/nevratna-pujcka-na-iluzi/
http://www.euroskop.cz/8801/19782/clanek/marsh-z-eurozony-budou-odpadavat-clenske-zeme/
http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-53364140-dopis-josephu-stiglitzovi