Reklama
 
Blog | Martin Kloda

Městský prostor na konci moderny

Minulé století, které začínalo v úvahách o konci velkých stylů svůj vlastní sloh nakonec našlo. Je tu dodnes a jmenuje se Moderna. Je mu tak sto let.

Proč na konci moderny?
Současnou podobu a vývoj města nemůžeme odtrhnout od bláznivého dvacátého století.
Architektura je zhmotněním myšlenek své doby.

MĚL SVÉ NEPŘÁTELE.
„A co provedl. To snad minul komín?“
KAŽDÁ ŽIVÁ VĚC MÁ SVÉ NEPŘÁTELE.
„Cože, každá věc?“
ANO. KAŽDÁ VĚC. MOCNÉ NEPŘÁTELE. ALE TENTOKRÁT ZAŠLI PŘÍLIŠ DALEKO. TENTOKRÁT POUŽÍVAJÍ LIDI.
„Kdo oni?“
TI, KTEŘÍ SI MYSLÍ, ŽE VESMÍR BY MĚL BÝT HROMADOU KAMENŮ, KTERÉ BY SE POHYBOVALY PO PRAVIDELNÝCH KŘIVKÁCH. SLYŠEL JSTE NĚKDY O AUDITORECH?
„Předpokládám, že o nich mohl slyšet kvestor…
„ NE AUDITOŘI, KTEŘÍ SE ZABÝVAJÍ PENĚZI. JSOU TO AUDITOŘI REALITY. POVAŽUJÍ ŽIVOT ZA SKVRNU NA ČISTOTĚ VESMÍRU. NÁKAZU. CHAOS. NĚCO, CO STOJÍ V CESTĚ.
„V cestě čemu?“
VÝKONNÉMU PROVOZOVÁNÍ VESMÍRU.
(Terry Pratchet, Otec Prasátek, Great Britain 1996 by Victor Gollanez Ltd. česky 1998 v překladu Jana Kantůrka)


Vrátím se ještě o dalších sto let zpět. Rok 1807, parník Clermont Roberta Fultona. Nápis hrdě hlásá „vůbec první loď poháněná párou“.
Není to tak úplně pravda, každopádně je to první parník plující na pravidelné trase New Yorku – Albany.

Reklama


Průmyslová revoluce postupuje hbitě kupředu, lodní šrouby Titanicu, rok 1912.


Dvacáté století, Rusko. Knígi v másy. Krásné propojení technologie a ideologie, tak příznačné pro dvacáté století.


Jak si stojí architektura? Rok 1851, Londýn, Křišťálový palác. Montovaná stavbaze skla a litiny, dlouhá symbolických 1851 stop, je po šesti měsících rozebrána a přemístěna z Hyde parku do Sydenhamu, kde stojí dalších 80 let, než v roce 1936 podlehne požáru.


Architektura je pomalé, konzervativní umění. Většina staveb roste osvědčenou technologií. Vznikají klasické městské čtvrti s rastrem ulic a domovních bloků. Karlín, plán zástavby, 1887.


Společenské změny se projevují – města rostou. Tentýž Karlín v roce 1909 – regulační plán nádherně zobrazuje postupnou zástavbu vojenské střelnice.
Stačí uliční čára, velikost parcel a krystalizační bod, v tomto případě škola.


Karlínský přístav 1899. Nejspíš se sešly ideální podmínky příležitostí k obživě, rodinného kapitálu a rozvoje města. Výška domu závisí na konkrétních možnostech a potřebách stavebníka. Kdo se obchodováním zmohl, staví si o dvě ulice dál činžák pro svou rodinu a další nájemníky. Město krátkých vzdáleností – evergreen dnešního „chytrého“ plánování praktikovaný v 19. století.
Prostředí města není idylické, smetánka si buduje svá letní sídla. Vilové čtvrti v krajině  – první suburbs.


O slovo se hlásí moderní architektura. Elektrické podniky, Adolf Benš, Josef Kříž, 1927 – 1935. Mám ten dům rád. Taky v něm pracujem. Vždycky když jdu dovnitř, je to událost.
Byl koncipován jako brána nového města, předpolí Hlávkova mostu na nové severojižní ose, dnešní severojižní magistrále.
Historie si s konceptem zle zahrála, ale dům to ustál. Snad zvláštní symbiózou s tradiční strukturou Letné. Vlastně díky němu není dnešní Vltavská tak strašná, jak by mohla být.


Adolf Benš uvažoval velkoryse. Ne jeden palác, ale dva. Zvláštní, jak rychle se s opakováním ztrácí kvalita.
A co teprve 20 stejných domů?


Náš rychlý vůz jede po zvláštní nadzemní autodráze mezi majestátními mrakodrapy. Jak přijíždíme blíže, vidíme, že se proti obloze rýsuje silueta dvaceti mrakodrapů; nalevo a napravo od nás, přímo na okrajích každé jednotlivé části jsou budovy městských správních úřadů a prostor uzavírají muzea a univerzitní budovy. Celé město je park.“
(jeden z nejhorších fantastů minulého století, Le Corbusier, Zářící město, okolo 1930)


Rok 1925, Le Corbusier, Plan Voisin, Paříž.


Paříž v urbanismu barona Hausmanna, 1852 – 1870. Ve své době považovaná za ideální, dokončené město. Tak maximálně na padesát let…


Ještě jednou Paříž. Armelle Caron, francouzská umělkyně. Tout bien rangé – anagrammes graphiques de plans de villes.
Každé město má svou specifickou strukturu. Typickou velikost bloků. Paměť uloženou v uliční síti. Cesty jsou to nejstabilnější ve městě i v krajině. Domy se mění.
To co plánoval Corbusier v místě antické Lutécie, na křižovatce hlavních cest u ostrova Cité, vzniká v devadesátých letech o kus dál na západ. La Defénse.

Zatím jsme v první půlce 20. století a modernisté se činí. V roce 1933 se připravuje konference, příznačně v Moskvě. Nakonec proběhne na lodi z Marseilles do Atén.
Aténská charta zavádí pojem Funkční město:

…Principy rozčleňování funkcí – a zavádění pořádku potlačováním všech záměrů kromě záměrů urbanistů – se snadno rozšířily na všechny možné funkce velkoměsta, takže územní plán velkoměsta spočívá dnes z velké části v rozmístění řady „očištěných“ funkčních ploch ve vazbě na dopravu.
Všechny tyto výmysly, od začátku až do konce nemají žádnou souvislost se skutečným životem měst. Města, která nikdo nestudoval a kterých si nikdo nevážil, posloužila jen jako nevinná oběť…
píše Jane Jacobs před padesáti lety o urbanistických nápadech zrozených před sto lety, které si plně užíváme v Praze právě teď
(Jane Jacobs, Smrt a život amerických velkoměst, New York 1961)


Územní plán Prahy – strakapoud, nebo též mapa pirátského pokladu. Dokument který od svého vzniku v roce 2000 prošel několika tisíci (!) změn.
Rigidní představa finální podoby města složeného z „funkčních ploch“ definujících, co je přípustné, výjimečně přípustné a nepřípustné. Úžasné korupční prostředí.
Mimochodem, nový územní plán Brna připravovaný podle téhož principu je ve čtvrtém kole projednávání a je považován za neprojednatelný…


Ortofoto téhož území – sídliště Prosek. Velkorysý koncept zářícího města v socialistickém podání, doplněný drobnými obytnými developementy současnosti. Už ani tu velkorysost a koncept už neumíme udržet.
Možná naštěstí…


Červíci u Rokytky. Když je vidím, dělá se mi špatně. Podle územního plánu a OTPP je vše v pořádku.


Ještě ohlédnutí za Karlínem, Žižkovem a Holešovicemi. Byty v historických čtvrtích, zachráněné v hodině dvanácté, prošly rekonstrukcí a porážejí v cenách zářící města.
Podívejme se ale na Rohanské nábřeží:


Monofunkční monobloky ve vazbě na dopravu. Corbusier by zaplesal. Nebo spíš ne, přecejen ty domy docela uměl…


Poslední ukázka urbanismu 20. století. Bloková zástavba Letné. Veletržní palác, monoblok o velikosti dvaceti domů.
Nákladná rekonstrukce a obtížná konverze na Národní galerii. Vedle něj Parkhotel, ikona šedesátých let. A ještě vedle prázdná obecní parcela. Holešovický trojůhelník.


Palác Stromovka. Současný developement – Tesco, butiky a kanceláře v místě shromaždiště pražských Židů před transportem do Osvětimi. Podle technokratických měřítek je vše v pořádku.
Soulad s územním plánem, OTPP, stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami. Architektura se smrskla na splnění souboru pravidel. Někdy ještě zajímavý design. V tomto případě dosti diskutabilní. Jemně řečeno.


Návrh vzhůru nohama: ale je opravdu vzhůru nohama?
Město už nevnímáme jako fungující stroj. Spíš jako živý organismus, tak různorodý, že nejde naplánovat. Život je určitě skvrna na čistotě, nákaza stojící v cestě výkonnému fungování. V jistém úhlu pohledu.
Jenže město bez života je mrtvá kulisa. Všimněte si ještě jednoho podstatného detailu: život se odehrává ve veřejném prostoru, vymezeném domy.
Obyčejnými, zaměnitelnými městskými domy, lhostejno zda novogotickými nebo moderními. Ty domy ale mají jistou míru podobnosti a různorodosti. Společnou strukturu. Parcelaci. Všichni víme, co dokáže Prior na historickém náměstí…


Na závěr pár příkladů: Dolní Libeň a Blanka 2. Čtvrť devastovaná přes dvacet let stavební uzávěrou pro realizaci megalomanského městského okruhu.


Vizualizace Satry…


…převedená do perokresby…


…a Bulovka jako městský prostor…


…který není obětovaný…


…zbytečným dopravním stavbám…


…tohle je U Kříže…


…a tenhle obří červ…


…z planety Duna…


…se má plazit přes Balabenku…
Kresby vznikly pro debatu sdružení 8jinak! na Palmovce. Odcházeli jsme tenkrát dost sklesle: „Musíme ten nesmysl nějak rozstřelit. Nejspíš PUKem“, říkal tehdy Ivan Lejčar.
Ani ne po roce je Blanka 2 u ledu, nejsou peníze. Zatím neoficiálně a bez odvahy přiznat, že by stavba nic dobrého nepřinesla, ale i tak dobře.


Ještě jedna ukázka práce s prostorem. Jablonec. Na začátku minulého století světová obchodní metropole, která odváděla Rakousku-Uhersku na daních víc než celá Dalmácie.
Velkoryse budované město, kterému došel dech. Odlesk slávy je v něm patrný dodnes.


Vybrali jsme si pro Městské zásahy parcelu. Periferní křižovatka s paneláky. Celé město je park, řekl bych sarkasticky. Jablonec 2013


Stejně velký městský prostor, odlišné využití. Najdeme tu náměstí, zeleň, dost místa pro pěší i automobilovou dopravu. Racionálně a věcně stavěné domy. Jablonec 2023? Možná už tušíte čertovinu…


Rozuzlení hádanky: krásný jablonecký dům se topí v moři asfaltu. Sám nedokáže nic. Nemusí mít dvacet pater jako Žehlička na Broadway, potřebuje mít kolem sebe městský prostor.
Stačí vlastně docela málo, aby Jablonec popadnul druhý dech…


Epilog z Otce Prasátek:

„Díky. A poslyš…, řekni mi…“
CO BY SE BYLO STALO, KDYBYS HO NEZACHRÁNILA?
„Ano! Slunce by bylo vyšlo tak jako tak, co?“
NE.
„Ale jdi. Nechceš přece, abych věřila něčemu takovému. Je to astronomický fakt.“
SLUNCE BY BYLO NEVYŠLO.
Obrátila se k němu. „Byla to dlouhá noc, dědečku! Jsem unavená a potřebuju se vykoupat! Co nepotřebuju, je poslouchat nesmysly!“
SLUNCE BY BYLO NEVYŠLO.
„Opravdu? Tak mi tedy řekni, co by se stalo?“
SVĚT BY BYLA OZÁŘILA POUHOPOUHÁ KOULE ŽHAVÝCH PLYNŮ.
Chvilku kráčeli mlčky…


příspěvek z konference Město pod pokličkou
Nadace Parterství, 30. května 2013, Otevřená zahrada, Brno

odkazy:

Karlín – plány a dobové fotografie z FB alba https://www.facebook.com/media/set/?set=a.335205796533529.90839.100001323330873&type=3
Adolf Benš o nové architektuře – archiweb http://www.archiweb.cz/news.php?type=17&action=show&id=2779
Adolf Benš o předpolí Hlávkova mostu – archiweb http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=arch&action=show&id=1012
Plan Voisin – vizualizace http://www.youtube.com/watch?v=FNBr6de7TD4
Plan Voisin – obrázky http://climaxcity.wordpress.com/2012/08/14/cycling-around-paris/
Armelle Caron http://www.armellecaron.fr/art/index.php?page=plans_de_berlin
PUK http://praguewatch.cz/page/index/14
Městské zásahy Jablonec http://www.mestskezasahyjablonec.cz/
Nadace Partnerství http://www.partnerstvi-ops.cz/verejna-prostranstvi

související texty:

Desed důvodů pro městskou blokovou zástavbu http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-59338370-deset-duvodu-pro-mestskou-blokovou-zastavbu
Neviditelná města http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-59373040-neviditelna-mesta
Město jako Archetyp http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-59407580-mesto-jako-archetyp
Vltavská http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-59642140-vltavska
Blanka 2 http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-56165960-blanka-2
Karlín http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-56275880-karlin
a další…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama