Reklama
 
Blog | Martin Kloda

BLANKA 2

komentovaný záznam z debaty

Zatímco Češi s Řeky v Polsku udatně bojovali o fotbalový míč a na pláži Indického oceánu zápasili rozdovádění Bangladéžané s Maledivci, v kapli farního sboru Českobratrské církve evangelické na Palmovce probíhala další debata sdružení 8jinak o možné budoucnosti Prahy 8.
Dopravní vizi zvanou příznačně Blanka 2 představil Ing. Pavel Šourek z projekční kanceláře SATRA. Po dokončení rozestavěné Blanky má městský okruh pokračovat přes Prahu 8 a propojit rychlostní autostrádou se sérií tunelů a mimoúrovňových křižovatek Holešovičky, Bulovku, Dolní Libeň a pokračovat do Strašnic a Malešic.

mapa Prahy, oranžová Blanka 1, růžová Blanka 2

Projektant pracuje podle politického zadání, ale přecejen: Chaplin říkal „pamatuj že ti při posledním soudu všechny tvý filmy promítnou“. Ing. Šourek zůstal v debatě osamocen,zatímco politici v roli zadavatele účast odmítli. Za to mu patří dík.

Reklama

Vezmu to teď na přeskáčku od Ing.arch. Ivana Lejčara (atelier ALEJ): dopravní řešení Prahy se sune samospádem od osmdmdesátých let minulého století k odmítané a znova oprašované dopravní koncepci ZÁKOS.

ZÁkladní KOmunistický (komunikační) Systém je založen na představě vnějšího a vnitřního rychlostního okruhu v Praze.
Okruhy jsou vzájemně propojeny paprskovitými radiálami. Aby byl provoz plynulý, jsou všechny křižovatky řešeny jako dálniční mimoúrovňové. Komunisti část systému vybudovali, zejména Severojižní magistrálu umožňující hladký příjezd tanků až na Václavské náměstí.

Od sametové revoluce uplynulo dvacet let a po peripetiích lehkých nejistot je „humanizovaný“ ZÁKOS pořád na stolech projektantů. Kusy města živoří dvacet let blokovány stavebními uzávěrami s vyhlídkou, že se za dalších deset let možná něco zrealizuje.



 

V Praze probíhá přibližně 33% cest do práce práce osobními automobily. Přitom peníze investované do automobilové sítě zjištěnému poměru neodpovídají a neustále zvyšují „konkurenceschopnost“ automobilů vůči veřejné dopravě.



Praha má nepropojenou železniční síť a katastrofálně vedené linky metra, neumožňující kombinaci U-Bahn a S-Bahn známou z Vídně či Berlína. Západní metropole jdou už desítky let cestou zkvalitňování veřejné dopravy a torza silničních skeletů dál nebudují.

S Prahou je dobře srovnatelný Mnichov s nedokončeným silničním okruhem (žlutá) a propojenými chapadly železnice (červená).

Inspirativní je Londýn s kompletním vnějším okruhem a torzy radiál zaražených na majetkových vztazích. Holt anglický gentleman si na pozemky sáhnout nenechá.

Ing. Vratislav Filler se sdružení AutoMat předvedl na schématech a datech důsledky které by Blanka 2 přinesla.


Okruh neznamená, že po něm budou automobily spořádaně kroužit. Usnadňuje jim přístup do centra. Tunel Blanka vede v těsné blízkosti Pražského hradu. Kdo by to nevyužil?

Automobilová doprava v Praze roste průměrně o dvě procenta ročně, každá nová dopravní stavba nárůst skokově zvyšuje. Naproti tomu koncepce Vídně je založená na postupném snižování podílu automobilové dopravy, ze současných cca 30 na 25%.

Využití současných možností silničního skeletu a investice do kritických míst, veřejné dopravy a mýtného systému může do budoucna velmi dobře fungovat.

alternativni varianta dopravy (AutoMat)

alternativní varianta dopravy (ALEJ)

Nejzajímavější data vyplynula z debaty které se účastnil též Ing.arch. Petr Preininger (atelier DUK). Zácpa v Praze vzniká při několikaprocentním nárůstu dopravy. Většina velkých oprav se provádí o prázdninách, kdy automobilová doprava klesá na cca 90% proti běžnému stavu. Víkendová „prázdná“ Praha má přibližně 60% provoz oproti všednímu dni.
Je naprosto neuvěřitelné, jak se mohla zjevně zbytečná koncepce zvýšení kapacity vnitřního městského okruhu dodnes udržet.

Představit si něco konkrétního pod pojmy „rychlostní komunikace“, „extravilánová křižovatka“, „městský prostor“ je těžké. Použil jsem tedy vizualizace tří projektovaných dopravních uzlů v Praze – Libni od kanceláře SATRA k několika srovnávacím ilustracím:


Praha – Libeň – město kterým má projít rychlostní Highway Blanka 2

Struktura města – kompaktní Holešovice, atrofovaná Libeň v černobílé kresbě, červeně jsou vyznačeny tři velké dopravní uzly: Bulovka, U Kříže a Balabenka

Bulovka – takzvané náměstí Na stráži

vizualizace dopravního řešení – Satra

kresba podle vizualizace – město pro auťáky: vjezdy do tunelů, křižovatky, na zbývajících plochách rozpačitá zeleň a atrofovaný městský prostor

město pro lidi: náměstí, dokončené bloky domů, doprava rozptýlená do uliční sítě

křižovatka U Kříže – Zenklova, Prosecká, Čuprova

vizualizace Satra – nahoře se kroutí Zenklova, vpravo míří Prosecká na kopec, vlevo šikana do Povltavské. Dokončená chapadla Čuprovy zajíždějí pod zem.

kresba podle vizualizace – dopravní uzel a nepřístupná doplňková zeleň. Dost podobně vypadá průchod magistrály přes Těšnov a Florenc u Muzea hl. m. Prahy

živé město: torza původních městských bloků jsou dostavěna, vznikají dvě náměstí a dopravní síť ulic s jednosměrným provozem

tohle jsem si užil nejvíc – Balabenka

vlevo Palmovka, vpravo Vysočany. Sokolovská přemostěná tratí a highwaykou. Vpravo dole se odpojuje Českomoravská, dole nájezd do Spojovací. Zatím tudy vede „jen“ jedna čtyřproudovka.

Městem se plazí obří červ, inspirovaný patrně filmem Duna. Železniční uzel a pět samostatných silnic vedle sebe spolehlivě a natrvalo odřízne Vysočany od Libně.

vize propojeného města: železniční uzel mizí v obrbaráku s dopravním terminálem spojujícím vlaky a tramvaje. Průchozí obchodní pasáže překonávají bariéru. Čuprova si lehá na zem a je rozdělená do jednosměrných bulvárů po stranách nového náměstí. Cenný městský prostor je věnovaný životu, dorůstají bloky domů, dokonce i první libeňský mrakodrap.

Po komunistech tu máme Husákovo ticho, zničený Těšnov a Florenc, postižené Holešovičky, Vinohrady a Pankrác.

Po Bémovi nám zůstane kýbl špaget na Dlabačově.

Máme extrémní nedostatek dopravních inženýrů, kteří dokáží pracovat e městským prostorem. Máme politiky, kteří si nedokáží představit důsledky svých rozhodnutí. Máme primátora, který má dosud největší šanci přehodit výhybky setrvačného vývoje. Snad ji nepropásne.
Pokud ano bude lepší přenechat Prahu betonářům a asfaltérům a přestěhovat se do nějakého příjemnějšího evropského velkoměsta.

Poděkování:

Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické za poskytnutí své kaple a techniky k veřejné debatě

občanskému sdružení 8jinak!

Michalu Křivohlávkovi za skvělé moderování

Hostům:
Ing. Pavel Šourek (SATRA)
Ing. Vratislav Filler, Ph.D. (Auto*Mat)
Ing. arch. Ivan Lejčar (arch. atelier ALEJ)
M. A. Martin Kloda (ARCHWERK)

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama